Dva slovenští Židé, Alfréd Wetzler a Rudolf Vrba, utekli z vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau.
Utíkali, aby informovali svět o tom, co se ve skutečnosti odehrává v „pracovních táborech v Polsku“ a aby se zastavily transporty Židů. Po strastiplné cestě se dostali přes hranice Polska do ŽIliny, kde v prostorách starobince sepsali tzv.. Zprávu: 32stránkový dokument popisující místo absolutního popření lidskosti, krutosti a vraždění masových rozměrů.
Díky nim byly již probíhající transporty z Maďarska zastaveny. Odhaduje se, že tak bylo zachráněno přibližně 200 tisíc maďarských Židů.
Dcera Rudolfa Vrby - Zuzana Vrbová, si přála, aby lidé nezapomněli na příběh útěku. Vyhledala Fedora Gála, známého sociologa a
zakladatele politického hnutí Veřejnost proti násilí, a oslovila ho s myšlenkou vytvořit jakési memento na počest útěku.
Od té doby se každoročně po stopách Vrbu a Wetzlera vydávají desítky lidí a vznikla tradice dvou turnusů letních pochodů.
